SeTo, SaMo a PakŇák. Tři neviditelní zaměstnanci, kteří vám ničí produkt i firmu

Vyhoďte je co nejdříve.

Pokud řídíte firmu nebo vyvíjíte produkty, pravděpodobně u vás pracují. Nejsou v organizační struktuře, neberou plat, ale spolehlivě zhatí měsíce vývoje a spálí miliony korun. Jmenují se SeTo, SaMo a PakŇák. A pokud se jich rychle nezbavíte, váš produkt skončí ve slepé uličce.

Objevují se obvykle ve chvíli, kdy se blíží spuštění novinky. Vývojový tým finišuje s kódováním nebo výrobou a celá firma se soustředí jen na to jediné: aby fungovala hlavní funkcionalita, aby byl doručen finální produkt. Na zbytek nezbývá čas.

A tak se začnou dít věci. Kdo nastaví propojení do účetnictví, aby odcházely správné faktury? To se nějak udělá. Kdo a co řekne obchodníkům, že mají nabízet zákazníkům? Co má křičet marketing do světa a na koho má cílit? Kdo a jak zaškolí zákaznickou podporu? To se poddá samo. A jak přesně doručíme produkt prvnímu platícímu klientovi? To se pak nějak vymyslí, hlavně ať už to prodáváme.

Firmy často hřeší na přístup „až to prodáme, tak to pak nějak dodáme“. Jenže tento přístup má fatální dopady na realitu všedního dne.

Jakmile totiž produkt narazí na prvního reálného zákazníka, iluze se rozpadne. Zákazník sice dostane skvělou funkci, ale nepřijde mu smlouva, podpora mu neumí poradit a na dodání čeká zbytečně dlouho. Z vašeho elitního obchodníka, který by měl být venku a prodávat, se rázem stane interní naháněč. Místo prodeje běhá po firmě, zjišťuje, kde se objednávka zasekla, a omlouvá se naštvanému klientovi.

A přesně v tento moment nastupuje na scénu šéf naší neviditelné trojice. Jmenuje se PNJ – Problém Někoho Jiného.

Když se začne hledat viník, vývoj i produktový tým dají ruce pryč. Aplikace přece nepadá, vysavač saje. Že neodešla faktura nebo že obchodník nemá v ruce ceník? To nespadá pod produkt, to je zkrátka Problém Někoho Jiného. Alibismus dostává zelenou.

Pokud nechcete, aby vám tihle pánové řídili firmu, musíte při vývoji produktu i při zavádění jakýchkoliv firemních změn myslet za roh. Nejde jen o samotný produkt, ale o celý systém kolem něj.

Jak je vyhodit

1. Definujte MVP celého spuštění, ne jen produktu. Minimální životaschopný produkt (MVP) neznamená jen ořezanou funkcionalitu. Znamená i definici toho, co nutně potřebuje obchod k prodeji, jaké právní podmínky musí být sepsány a kdo musí být vyškolen, než to pustíte ven. Ujasněte si, co musí být hotové hned a co reálně může počkat.

2. Nakreslete si páteřní proces. Nemusíte hned malovat složité diagramy. Ale musíte přesně vědět, co se krok za krokem stane, když zákazník řekne „koupím to“. Jak teče objednávka firmou? Kdo ji schvaluje? Kdo ji fakturuje? Kdo ji fyzicky nebo digitálně doručuje? Kde jsou úzká hrdla?

3. Rozdejte jasné role. Zabijte oddělení PNJ hned v zárodku. Každý krok v páteřním procesu musí mít svého konkrétního majitele. Pokud obchodník prodá, nesmí se z něj stát projektový manažer dodávky. Jeho práce končí podpisem, pak to musí plynule převzít někdo další.

4. Sdílejte informace z jednoho místa. Neexistuje nic horšího, než když se produktové specifikace a procesní manuály povalují v e-mailech, chatech a na osobních discích. Vytvořte jedno centrální místo, kde každý najde, jak produkt funguje a jak se řeší nestandardní situace. Výroba musí vědět, co obchod slíbil, a obchod musí vědět, kdy výroba dodá.

5. Vytvořte si checklist. Věcí, na které se musí myslet a souvisí s konkrétním produktem, je hodně. Dlouho před spuštěním si udělejte seznam všeho, co musí být hotové ke spuštění, a toho, co může přijít o něco později. A to napříč procesy, právními náležitostmi, připraveností obchodu i marketingu, připraveností financí atd. Vyhnete se tak překvapení, že jste na něco zapomněli – a nezjistíte to až ve chvíli, kdy vám zavolá rozzuřený zákazník.

SeTo, SaMo a PakŇák jsou jen zástěrkou pro nedotažený management. Vyhoďte je dřív, než vám otráví zákazníky i váš vlastní tým.

Článek původně vyšel na Substacku Václava Dudy Produktový management prakticky.